Melbourne

V pondělí ráno jsme se rozloučili s Míšou a Phillem (Míša měla na krajíčku, zatímco Phill slavil - v bytě se konečně přestane vařit, hihi) a s krátkou zastávkou v Melbourne jsme se vydali do Kuala Lumpur.

O Melbourne jen v krátkosti - město samotné nás nijak moc nezaujalo, dokonce jsme vynechali i nejvyšší věž, kam se nám nechtělo platit vysoké vstupné :-) Nejvíc jsme si užili návštěvu staré věznice, především tu část, kde si turista projde autentickým procesem "zavření do vězení". Mysleli jsme si, že se podíváme na cely a hotovo. To jsme se ale pěkně spletli. Hned před budovou nám baba, ostrá jako břitva, dala jasné rozkazy, jak do budovy vstoupit - v řadě za sebou, nejdřív muži, potom ženy, načež jsme se museli v chodbě vyrovnat do zástupu a ona nás začala buzerovat :-) Všechny to pěkně vykolejilo, ale všichni si dovolili tak maximálně vykulit oči. Babě si absolutně nikdo nedovolil odporovat :-) Pokud někdo neměl nohy u sebe, dostala vyčnívající noha obuškem a ubožák si vyslechl pěkně sprostýho seřváka :-) I když jsme všichni byli turisti a moc dobře jsme věděli, že je to jen divadlo, nikdo, ale skutečně nikdo si za celou dobu nedovolil promluvit a všichni plnili ostré příkazy a snášeli buzeraci (jenom já s Honzikem jsme se pořád děsně chechtali, ale jen tak tak, aby to baba neviděla - Honzika ale viděla a pěkně ho dořvala, haha). Dokonce i když nás "baba magor" zavřela čelem ke zdi do jedné z cel, zabouchla dveře a zhasla, ani jedna z nás (chlapi byli v druhé cele) se nepohnula, nepromluvila. Stály jsme tam jako blbky po tmě s čelem u zdi v pozoru a ani nedutaly :-))

Na dvoře, kde se konávala rozcvička vězeňkyň, si baba podala Honzika (viz fotka), zatím co mě si vychutnala při focení s vězeňským číslem. Nakonec k nám promluvila neskutečně milým hlasem, že je jen herečka a že je ve skutečnosti moc milá osoba :-) a že tohle bylo její představení pro nás, jak to tu dřív (doopravdy!!) chodilo. Večer jsme zakončili v restauraci Nandos, kde jsme si dali víno na rozloučenou s Austrálií a já strašně pálivou paellu, po které jsem se příšerně potila ještě dvě hodiny :-)