Melbourne
V pondělí ráno jsme se rozloučili s Míšou a Phillem (Míša měla na krajíčku, zatímco Phill slavil - v bytě se konečně přestane vařit, hihi) a s krátkou zastávkou v Melbourne jsme se vydali do Kuala Lumpur.

V pondělí ráno jsme se rozloučili s Míšou a Phillem (Míša měla na krajíčku, zatímco Phill slavil - v bytě se konečně přestane vařit, hihi) a s krátkou zastávkou v Melbourne jsme se vydali do Kuala Lumpur.

This is probably our last post from Sydney. Today we finished our studies and we will miss some people - Ali, Katarina, Manuel and especially our teacher Alan.
On Monday, we are going to Melbourne for one day and then we are going to Malaysia for one month! During the first few days my brother will join us. After this time we definitely return to the Czech Republic from Singapour where our trip will be finished.
Good bye Australia, this blog is probably terminated, but the next one about Malaysia is prepared and will be filled gradually during our stay.

V sobotu bylo překrásné slunečné počasí, a tak jsme naplánovali procházku podél pobřeží a kolem golfového hřiště v Little Bay - jak se říká - vyprdět se na sluníčko po dlouhé zimě:-) Každopádně zima tady v Sydney trvala celý jeden měsíc a teploty nikdy neklesly pod 4 °C, přičemž přes den byly vždycky kolem 10°C.. byla to opravdu, ale opravdu krutá zima :-)

Sobotní den jsme věnovali vyhlášené vinařské oblasti Hunter Valley a koštování místního vína. V sedm ráno nás vyzvedl veselý pan řidič ze společnosti Hunter Valley Wine Tasting tours, posbíral další účastníky zájezdu včetně kávou předávkované Texasanky v nejlepších letech, otylého Alexe z New Jersey a tří rádoby letušek v zapůjčených uniformách. V 10 ráno už jsme seděli v prvním "sklepě". Jako roztomilé malé moravské sklípky si je určitě nepředstavujte. Nám připomínaly spíš rozlehlé mexické haciendy :-)

Dnešní Honzíkův svátek jsme oslavili ve vyhlášeném sushi baru Makoto, který je údajně nejlepší sushi restaurací v celém Sydney. Pokaždé, když jsme šli kolem, viděli jsme před restaurací dlouhou frontu lidí, čekajících až se uvolní místo a oni se dostanou na řadu. To nás utvrdilo v tom, že to rozhodně musíme zkusit. Kuřecí sushi, které kupujeme na růžku za dolar, se prý vůbec nedá s dobrotami v Makotu srovnat.